Kaija Saariaho, L’amour de loin
„…první (vrchol) patřil árii poutníka v prvním aktu, což je podle mě jeden z nejkrásnějších kusů pro hlas zkomponovaných od roku 2000… Je to tak citlivě a rafinovaně psaná hudba, že pokud se jí chopí zpěvačka schopná hrát si s detailem, emočním i témbrovým zabarvením hlasu, tektonikou, melismaty a volným tónem, rodí se výjimečná chvíle. A to byl přesně případ Markéty Cukrové, která s tímhle přístupem prošla celou operou.
Michaela Vostřelová, Harmonie, 2017
Benjamin Britten: Zneuctění Lukrécie
V inscenaci ovšem není jediný slabý pěvecký výkon, velmi dobře své role zvládají i Martin Gurbaľ (Collatinus), Lukáš Bařák (Junius) a obě Lukréciiny společnice, Markéta Cukrová (Bianca) a Veronika Holbová (Lucia).
Radmila Hrdinová, Právo, 2017
Alessandro Scarlatti: Giuditta
„Výkon Markéty Cukrové coby chůvy byl jednoduše řečeno grandiózní. Do nejmenších detailů vycizelovaná zpěvní artikulace mezzosopranistky se vyznačovala neuvěřitelně plynulými legáty, kterými Cukrová ladně frázovala klenuté melodie árií i výrazově bohatých recitativů. Vrcholnou kreaci pak sugestivní pěvkyně předvedla v ukolébavce Dormi, o fulmine, o fulmine di guerra. Slyšel jsem tuto árii v řadě studiových nahrávek, žádná se však lahodnosti a procítěnosti Cukrové nevyrovnala, a to se jednalo o živou interpretaci!“
Milan Bátor, Ostravan.cz, 2016
Henry Purcell, Dido a Aeneas
„Celou Purcellovu tragédii ale korunovala svým výkonem Markéta Cukrová, která Dido pojala velice civilně a do svého tmavého mezzosopránu i celkového výrazu vtělila princip Purcellovy hudby – s minimem prostředků dosáhnout maximálního účinu. S koncentrací na každé slovo, vokální lehkostí a stylovou čistotou dovedla svou Didonu v závěrečné scéně k uzemňující intenzitě.“
Michaela Vostřelová, Harmonie, 2015
Handel: Amadigi di Gaula
„… Among the moments of pure pleasure is Dardano’s recitative und aria D’un sventurato amante/Pena tiranna – Markéta Cukrová duetting with Susanne Regel’s liquid oboe augmented with a delicious bassoon line from Rhoda Partick…“
Catriona Graham, The World of Opera, 2012
Collegium 1704, Dresden
„… der variable Klang von Markéta Cukrovás Altstimme… sicher beweglich und noch in der Tiefe herrlich kraftvoll benötigte sie nichts als stimmliche Mittel, um die Texte in der Musik plastisch werden zu lassen…“
Hartmut Schütz, 2011
… Markéta Cukrová ukázala, že je právem považována za jednu z nejvyhledávanějších pěvkyň svého oboru nejen u nás, ale i v zahraničí. Variabilita, síla, rozsah, kultivovanost a přirozenost jejího sametového hlasového projevu byly místy až nadpozemsky magické…
Věstník Lípa Musica 2014